Stručné nastínění důvodů, proč dává smysl zvážit jíst méně masa.
Způsob, kterým se stravujeme, významně ovlivňuje stav naší planety. Podle Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC) současné stravovací návyky lidstva odpovídají v globálu za třetinu emisí skleníkových plynů, přičemž za více než 20 % může živočišná produkce. Cíle stanovené Pařížskou dohodou z roku 2015, které mají zabránit nejhorším dopadům klimatické změny, není možné v současném potravinovém systému splnit, a to ani za předpokladu, že by kompletně ustaly emise z fosilních paliv. Snížením konzumace živočišných produktů může jedinec redukovat emise skleníkových plynů vyprodukované stravováním až o 50 %.
Kromě klimatické změny se naše dieta významně podepisuje i na spotřebě vody. Produkce potravy pro hospodářská zvířata je totiž odpovědná za 20 % celosvětové spotřeby vody. Člověk stravující se rostlinně tak může snížit svou denní spotřebu vody až o 2 000 litrů. V průměru je totiž na hovězí burger potřeba 2350 litrů, na jeho sójovou alternativu pouhých 158 litrů.
Neméně problematické jsou v oblasti živočišné produkce i nároky na plochu. Pro chov dobytka se využívá 80 % zemědělské plochy, přitom produkce celkem odpovídá pouhým 18 % kalorií. Významnou část (kolem 30 %) zabírají totiž pole, na kterých se pěstuje potrava pro daná zvířata. Kdyby se lidé stravovali rostlinně/rostlinněji, uvolnila by se velká část půdy (konkrétně 3 ze 4 miliard hektarů, tedy 75 %), kde by se na menší ploše vyprodukovalo více kalorií (rozuměj nasytilo by se více lidí – se stejnou zátěží životního prostředí by bylo možné nakrmit 10 miliard lidí,na jeden kilogram živočišného proteinu je totiž potřeba 12 kilogramů proteinu rostlinného).
Současná intenzivní živočišná produkce je rovněž spojována s narušením přirozených funkcí ekosystémů a úbytkem biodiverzity fauny i flóry. Nynější zemědělství stojí i za masivní deforestací. Ta se provádí z velké části s cílem vytvořit pastviny pro hospodářská zvířata nebo plochu pro pěstování krmiva. V důsledku likvidace lesů se zhoršuje rovnováha mezi ekosystémy a výrazně se snižuje biodiverzita. V současnosti je biomasa všech savců na planetě tvořena z 94 % hospodářskými zvířaty a pouhých 6 % reprezentují divoká zvířata (mezi které patří největší savci světa mořští – plejtvák obrovský; i suchozemští – slon africký). Poměr mezi výlučně suchozemskými savci je ještě markantnější: 97 % na 3 %. Podobný nepoměr je i mezi volně žijícími ptáky (29 %) a drůbeží chovanou pro lidskou potravu (71 %) na celém světě. Ohroženými se stává i mnoho druhů ryb. V současnosti je více než 90 % rybích populací považováno za nadměrně lovené nebo využívané na hranici tzv. bodu neudržitelnosti. Průmyslový rybolov se provádí na více než 55 % plochy oceánu – to je ještě čtyřikrát více, než je na souši využíváno zemědělstvím – a ničí oceánské systémy mimo jiné drancováním mořského dna, ničením korálových útesů a snižováním přirozené biodiverzity.
Zdroje:
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5638464/
https://ourworldindata.org/land-use-diets
https://ourworldindata.org/land-use-diets
https://proveg.org/five-pros/a-plant-based-diet-is-better-for-the-environment/
FROUZ, Jan. Aplikovaná ekologie. Vydání první. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2021.
Mnoho lidí se rozhodne nejíst maso z etických důvodů. Hospodářská zvířata jsou často chována v nehumánních podmínkách, které způsobují utrpení biliónů zvířat, přestože se jedná o tvory vnímající a inteligentní (například prasata jsou schopna se naučit více povelů za kratší dobu než psi). Kvůli zefektivnění prodeje masa žijí zvířata ve speciálně upraveném prostředí, aby například rychleji rostla nebo snášela více vajec (velmi kalorická strava, omezený pohyb, omezený přísun slunečního světla apod.). To může mít negativní vliv na jejich zdraví a životní podmínky obecně. Například prasata ve velkochovech stráví celý svůj život na ploše zhruba jeden metr čtvereční a vnějších podnětů se jim dostává zoufale málo. To jim způsobuje takovou deprivaci a stres, že často dochází i ke kanibalismu. Vyšlechtěná plemena slepic, která snáší ročně zhruba 300 vajec (u slepic divokých je to méně než 40), v důsledku vysoké produkce vajec čelí vyčerpání, nemocím, lámání kostí, zánětům vejcovodů či dokonce předčasné smrti (přibližně 10 % slepic se kvůli špatným podmínkám nedožije druhého roku života).
Aby se zvířata rychle množila, jsou opakovaně násilně inseminována. Krávy, stejně jako ostatní savci, „dávají“ mléko kvůli mláďatům. Ta jsou ale matkám v raném věku odebírána a mléko je využíváno pro lidské potřeby. Mláďata jsou poté buď poslána rovnou na porážku, nebo podstoupí zmrzačující procedury, jako je kupírovaní ocasů, ubrušování zubů či kastrace (často bez anestezie).
Utrpení je vystaveno mnoho zvířat i kvůli rybolovu. Mimo samotné lovené ryby se tzv. vedlejšími úlovky stává řada živočichů, kteří jsou během intenzivního rybolovu zachyceni v rybářských sítích (které bývají rozměrné jako celé fotbalové hřiště). Ročně se mimo jiné jedná o zhruba 300 tisíc velryb a delfínů, dále o mořské ptáky a další tvory, kteří zemřou v důsledku zranění či stresu. Tyto vedlejší úlovky reprezentují až 40 % celkového výlovu.
Každý den je zabito kolem 202 miliónů kuřat (to znamená 140 tisíc každou minutu), stovky miliónů ryb, 12 miliónů kachen, přes 3,5 miliónů prasat, 900 tisíc krav, přes milión koz a ovcí. Každý den…
Zdroje:
https://proveg.com/cz/pro-zvirata/slepice/
https://proveg.com/cz/pro-zvirata/ryby
https://ourworldindata.org/how-many-animals-get-slaughtered-every-day
FROUZ, Jan. Aplikovaná ekologie. Vydání první. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2021.
Milady Horákové 38
Praha 7 – Letná
OTEVÍRACÍ DOBA
po – pá: 9:00 –19:00
so: 10:00 –16:00
ne: zavřeno